Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách

Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli,

dne 01.04.2012 vstoupil v účinnost zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále jen „zákon“). Tento zákon zavádí některé nové povinnosti, které se týkají chodu Vámi vedených organizací.

Nejdůležitější z nich je nutnost prokázání zdravotní způsobilosti žáků ke vzdělávání podle § 51 zákona. V § 51 odst. 2 zákona je stanoveno, který poskytovatel pracovnělékařských služeb je příslušný k poskytnutí této služby v různých případech při praktickém vyučování nebo praktické přípravě. V § 52 odst. 4 je pak stanoveno, že právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení, kde se uskutečňuje vzdělávání, jehož součástí je praktické vyučování nebo praktická příprava, hradí posuzování zdravotní způsobilosti žáků střední školy nebo studentů vyšší odborné školy, včetně lékařských prohlídek – povinnost hradit tuto službu má tedy přímo škola. Podle stanoviska Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, není možné použít na financování těchto posudků finanční prostředky, které jsou právnickým osobám vykonávajícím činnost škol poskytovány podle ust. § 160 školoského zákona.

Prováděcí právní předpisy, týkající se této nové povinnosti, jejichž vznik předpokládá § 52 zákona, dosud nebyly vydány. Není tedy možné stanovit druhy, četnost a obsah lékařských prohlídek nezbytných pro zjištění zdravotního stavu žáků a posuzování zdravotní způsobilosti včetně rozsahu odborných vyšetření a další náležitosti těchto posudků. Do doby, než budou příslušné prováděcí právní předpisy vydány a nabudou účinnosti Vám proto doporučujeme neobjednávat a nehradit jakékoli nové lékařské posudky o zdravotní způsobilosti žáků s tím, že by se po tuto dobu měli žáci prokazovat již existujícími zdravotními posudky.

Další požadavky klade zákon na osoby, ucházející se o zaměstnání. Je stanoveno, že osoba ucházející se o zaměstnání se považuje za zdravotně nezpůsobilou, pokud se před vznikem pracovněprávního nebo obdobného vztahu nepodrobí vstupní lékařské prohlídce. Také zde zákon stanoví, který poskytovatel pracovnělékařských služeb je příslušný k posouzení zdravotní způsobilosti uchazeče o zaměstnání. Podle zákona vstupní lékařskou prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání. Zaměstnavatel hradí vstupní lékařskou prohlídku, pokud uzavře s uchazečem o zaměstnání pracovněprávní nebo obdobný vztah, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. Ve věci hrazení vstupních lékařských prohlídek je též možná jiná dohoda mezi uchazečem a zaměstnavatelem, případně může tuto problematiku odlišně upravit právní předpis.

Obecně lze tedy konstatovat, že v případě potřeby přijetí nového zaměstnance bude ze  strany školy vhodné trvat na tom, aby uchazeč o zaměstnání uhradil vstupní lékařskou prohlídku sám, tj. aby tato prohlídka nebyla konána až po uzavření pracovněprávního poměru, protože v takovém případě by povinnost hradit tuto prohlídku měla škola. Tato ustanovení se vztahují jak na pracovní poměr, tak i na právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Ani k této části zákona dosud nebyly vydány žádné prováděcí předpisy. Podle přechodných ustanovení zákona lze pracovnělékařské služby poskytovat podle dosavadních právních předpisů upravujících poskytování závodní preventivní péče nejdéle po dobu 1 roku ode dne nabytí účinnosti zákona. Tím není dotčena povinnost zaměstnavatele hradit závodní preventivní péči v rozsahu stanoveném pro pracovnělékařské služby podle tohoto zákona, a to ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. V tomto období (až do vydání a nabytí účinnosti prováděcích předpisů) bude tedy „vše při starém“ s výjimkou problematiky úhrad za vstupní lékařskou prohlídku.

S pozdravem

JUDr. Hana Poláková

vedoucí odboru